V dubnu jsme se naopak začali věnovat práci jednotlivců, konkrétně pak sebeprezentaci a předávání vlastních zájmů. Zároveň si pak každý připravil své téma na sérii Pecha Kucha přednášek, která Pelikány čeká v příštím měsíci.

Týmová práce kulminovala v březnu, kdy Pelikány čekaly velké společné zkoušky pro celý oddíl. Zde všichni zúročili zkušenosti nabrané za předchozí měsíce a společně zvládli hry jako slepé pexeso, nepřímou stavbu atd.
Tímto byl završen drobný tematický celek v ročním oddílovém plánu.
 

Po březnu, kdy se všechno začalo konečně trochu hýbat, jsme v dubnu přepli na vyšší rychlost. 

Dubnové počasí nás nijak nešetřilo – jednou jsme tahali pláštěnky, podruhý řešili, kdo má opalovák. Ale i přes všechno to bláto a nepředvídatelnost jsme zvládli důležité věci: připravit se na jaro, doladit výbavu a hlavně začít domlouvat větší akce. Tábory se pomalu přibližují, a kdo ví, co všechno se ještě stihne pokazit, než vyjedeme.

Duben jsme v oddíle prožili v duchu objevování a připravování se na velikonoční výzvu. Celkem proběhly tři schůzky, které nabídly různorodý program – od přípravy na šifrovací hru až po jarní aktivity v přírodě. Naše cesta časem nás tentokrát zavedla do období antiky, kde jsme si představili život ve starověkém Římě a Řecku.

Březen byl měsícem, kdy jsme se po zimě začali opět víc hýbat, tvořit a objevovat. Během čtyř schůzek jsme pokračovali v naší hře „Cestování časem“, tentokrát s cílem prozkoumat období průmyslové revoluce a bouřlivých změn, které přinesla.

Únor jsme zahájili ve znamení zimní atmosféry a dobrodružství, které nás zavedlo nejen do jiných měst, ale i do jiných dob. I když byl měsíc kratší a proběhly pouze tři schůzky, ani v nich nechybělo nic z toho, co máme rádi – zábava, výzvy, přátelství a zážitky. Naše celoroční hra „Cestování časem“ pokračovala a tentokrát jsme se přenesli do období dávných civilizací a prvních objevitelů.

Nový rok jsme v našem oddíle přivítali s energií a chutí do dalších dobrodružství. V rámci celoroční hry „Cestování časem“ jsme v lednu navázali na příběh, který nás provází už od podzimu. Na každé ze čtyř schůzek jsme se přenesli do jiného historického období a čekaly nás nové výzvy, hádanky, úkoly i týmové úsilí.

Letošní velikonoční tábor nás zavedl na malebnou základnu Asgard, nedaleko Jindřichova Hradce. Plány na klidné oslavy velikonočních svátků byly ale narušeny, když děti při příjezdu zahlédly vílu toulající se po břehu místního rybníka. Kterou ale nikdo z vedoucích neviděl.
Při bližším zkoumání dalšího dne děti odhalily mstní pověst o víle zakleté do jezera. Plán byl tedy jasný – najít cestu, jak prolomit kletbu a vílu osvobodit.