V uplynulém víkendu jsme se vydali na výpravu do Plzně, kde jsme byli ubytováni v klubovně skautského oddílu Delfíni.
Hned v sobotu nás čekalo dobrodružství na Hurvínkově stezce, která děti nadchla nejen svými úkoly, ale i příjemnou procházkou.
K večeru jsme se přesunuli do centra Plzně na zahájení vánočních trhů. Atmosféru doplnil ohňostroj a hořká čokoláda, kterou jsme si všichni dali.
V pátek 20. září jsme se společně sešli s dětmi a jejich rodiči v lesní mateřské škole, abychom se rozloučili s létem a zároveň, u posledního skupinového ohně roku, dali příležitost novým členům naší skupiny složit slib člena Záře.
Večer jsme zahájili zpíváním u ohně při čemž jsme zavzpomínali na naše letošní tábory. Nechybělo opékání buřtů, grilované hermelíny ani horký čaj, který k podzimnímu večeru neodmyslitelně patří. Atmosféra byla přátelská a pohodová.
Ahoj prázdniny!
Tak a je to tady – školní rok utekl jako voda a my jsme spolu zažili další skvělé oddílové chvíle. Hry, výpravy, přespávačky, body, soutěže, smích i bláznivosti... Každý z vás byl součástí toho všeho a jsme za to moc rádi.🩷
💤 Přespávačka s výletem do Policejního muzea
Naše poslední přespávačka byla fakt pecka! Sešli jsme se odpoledne s batohy, spacáky a hlavně s dobrou náladou. Hned první den nás čekal výlet do Policejního muzea v Praze, kde jsme si mohli prohlédnout všechno možné – od starých policejních uniforem až po zbraně, motorky a ukázky, jak se řeší zločiny. Bylo to nejen zajímavé, ale taky trochu napínavé. Někteří z nás si představovali, že jsou detektivové, a někteří spíš zločinci na útěku 😄.
Květen – tvořivost, pohyb a spousta zábavy
V květnu jsme si v oddíle užili několik povedených schůzek. Věnovali jsme se vyrábění, soutěžím i hrám venku. Děti se zapojily s nadšením a bylo vidět, že je společné aktivity opravdu baví.
Po březnu, kdy se všechno začalo konečně trochu hýbat, jsme v dubnu přepli na vyšší rychlost.
Dubnové počasí nás nijak nešetřilo – jednou jsme tahali pláštěnky, podruhý řešili, kdo má opalovák. Ale i přes všechno to bláto a nepředvídatelnost jsme zvládli důležité věci: připravit se na jaro, doladit výbavu a hlavně začít domlouvat větší akce. Tábory se pomalu přibližují, a kdo ví, co všechno se ještě stihne pokazit, než vyjedeme.
Sníh roztál, bláto se lepilo na boty, a my jsme zase vyrazili do terénu. Jaro se pomalu probouzelo a s ním i naše dobrodružství. Poklad je pořád někde venku, ale březen nám přinesl pár překážek, které jsme museli překonat.
Slunce se začalo vracet na oblohu, dny byly o kousek delší a my jsme měli nové vodítko: "Slunce ti ukáže cestu, až se den začne prodlužovat." Ale co přesně to znamenalo? Měli jsme se řídit slunečními paprsky? Nebo čekat na určitou denní dobu?
Nový rok přinesl nejen nové začátky, ale také nové stopy. Po vánočním odpočinku jsme se opět pustili do pátrání. Slova z pergamenu nás stále hlodala – kde jaro přichází dříve?
A pak to někoho napadlo – skleník! Místo, kde rostliny kvetou, zatímco venku je stále zima. Co když právě tam najdeme další vodítko? Vypravili jsme se tedy ke skleníku, kde už první zelené lístky vítaly nový rok.