Minulý týden proběhl náš každoroční Příměstský tábor Záře, během kterého jsme již tradičně navštívili nejrůznější zajímavá místa po cele České Republice.

V červnu jsme se sešli třikrát a čekala nás závěrečná schůzka, kdy jsme uzavřeli naše dobrodružné putování. 

Ale vezměme to postupně! Červnovým tématem bylo opakování všech dovedností, které jsme se za tento školní rok naučili. Takže jsme se v průběhu schůzek vraceli k deskovkám, uzlování, čtení z mapy, šifrování a také ke zdravovědě. Čiperkové si sami volili v jakém pořadí nám své dovednosti předvedou a všichni úspěšně splnili červnové výzvy. 

I. běh našeho letního tábora je u konce, takže přinášíme jeho shrnutí a odkaz na fotogalerii, která je letos skutečně velmi rozsáhlá.

Marťánci v červnu dostali zprávu od pána Vesmíru, že s nimi chce sejít a odměnit je za jejich pomoc planetám. Marťánci nejprve museli zjistit na, které planetě se pán Vesmíru nachází. Indicie k jeho domovské planetě získali na Pouťové, Ještěří a Stavitelské planetě. Poté co zjistili lokalitu jeho domovské planety, tak se tam Marťánci vydali. Na planetě museli projít 5 bránami na, kterých museli plnit různé úkoly, aby je strážci pustili dál.

Poslední schůzka byla zasažena tropickými vedry a tak se Pelikáni rozhodli se schladit uspořádáním vodní bitvy. Po dvou kolech se všichni důkladně zmáčení vydali zpět do klubovny na porci zmrzliny, sepsání tužeb na další rok a rozdání si pionýrských vaků na záda.

Mnoho se nás přes léto potká na táborech a určitě se zase sejdeme v klubovně v září. Veselé prázdniny!

Na dnešní schůzce se Pelikáni utkali ve známé hře čtverečkovaných papírů: Lodě. Hru jsme ale přenesli do reálného světa, kde se museli obejít bez koukání na papír a místo kol se pořadí střelby určovalo rychlostí hráčů.

V květnu jsme se na oddíle sešli čtyřikrát. Tématem květnových schůzek byly deskové hry a také nabídkové činnosti, kdy si děti samostatně vybíraly činnosti, dle svých preferencí. 

Dnešní schůzka se nesla v duchu letícího míče, kdy jsme prostřídali různé druhy vybíjené. Někdy je potřeba si prostě jen tak zahrát.